sobota 14. května 2016

Pro dívky, které nepřestávají věřit pohádkám


"Začalo to, když se jednoho krásného dne nemohl rozhodnout, ke které tůni jít. Ptal se úplně každého, kdo šel kolem, jenomže někdo mu řekl, aby šel k téhle tůni, a jiný zase, aby šel k támhleté. Nemohl se rozhodnout..."
"Zeptal se ho někdy někdo, proč si myslí, že ostatní vědí všechno líp než on?"

"Ptali jsme se, proč mu rozhodování dělá tak obrovské potíže. Prý měl vždycky děsnou hrůzu z toho, že by se mohl rozhodnout pro tu nesprávnou věc."
"Co z toho, kdyby se pro ni rozhodl?" opáčila princezna a bylo jí toho muže líto. "Zbořil by se svět, kdyby dal přednost černé tůni místo hnědé? Nebo kdyby se rozhodl chytat na třpytku místo na žížalu a později zjistil, že to nezabírá?"  


Úplně nejlepší na téhle knížce, Dívka, která nepřestala věřit pohádkám, je její původ, to jak se mi dostala do rukou. Díky Evičko, úplně nejlepší je, když si uvědomíš, že tě někdo úplně skvěle zná. :-)

Příběh začíná otřepanou frází "byla jednou jedna princezna", po které všichni chtěli, aby byla dokonalá, vzala si dokonalého prince a žili spolu šťatsně dokud je smrt nerozdělí. To by mohla být celá story, konec. Život přežili, tak co víc ještě chtít... 

Jenže co čert, král, královna ani princ nechtěli, princezna měla sny, cíle, vize a život nechtěla přežít, nýbrž prožít. Ale v takovou chvíli se samozřejmě v jejím okolí objevili tací, kterým se to nehodilo, zejména pan Chlad, v kterého se princ proměnil. 

"Vážně tam musím jít?" špitla princezna.
"Člověk svůj život žije s pohledem obráceným kupředu. Ale dokáže ho pochopit jedině tak, že se podívá zpátky. Dlouho jsi čekala, abys pochopila. Vybrat si musíš sama."

A tak princezna musela projít zemí iluzí a uvědomit si, že život nežije pro krále či královnu, ani pro prince, ale jen a jen sama pro sebe. A že nesmí panu Chladovi dovolit, aby ji kradl iluze a tvrdil ji, že nic nezvládne, a že se naopak musí obklopit těmi, kteří jí dávají podporu.

Každá jsme asi taková princezna, jen některé trvá déle, než si cenu a smysl svého života uvědomí. A tak já jsem teď tam kde jsem a hraju si tu na princeznu v zemi iluzí...  

"Jdi stále kupředu a proživej svou nejzazší pravdu, princezno."
"Slibuju," odpověděla a překrásný kruh světla kolem ní zářil jasněji, než kdy předtím.

Žádné komentáře:

Okomentovat