"Každý sedmiletý dítě si zaslouží superhrdiny. A komu se to nelíbí, ten musí bejt padlej na hlavu."
Nepíšu recenzi - to si netroufnu - dávám vám tip! Hledáte skvělou knížku? Sáhněte po kousku Frederika Backmana Babička pozdravuje a omlouvá se. Jen počítejte s tím, že je to pohádka pro malé i velké, od které se jen tak neodtrhnete.
Příběh vypráví o Else, je jí sedm, teda skoro osm, a je neobyčejná, je jiná. Hodně čte, miluje Harryho Pottera, všechno ví, a to co náhodou ještě ne, si hned vyhledá na Wikipedii a nemá kamarády, tedy kromě babičky. Babičce je "jen" o sedmdesát let více, než Else, tedy sedmdesát sedm, skoro sedmdesát osm a je potrhlá, hodně potrhlá.
A pak babička odejde. A pošle Elsu na dobrodružnou výpravu za pokladem.
"Život je strašně složitý i jednoduchý naráz. Z toho důvodu existují facebookové statusy."
Na výpravě za pokladem Elsu naviguje znalost pohádek z Říše před procitnutím, které jí babička vyprávěla. A jelikož Elsa není žádné hloupě skoroosmileté dítě, brzy jí došlo, že příběhy byly více, než na fantazii založené na pravdě.
A když se babička s Elsou loučila řekla jí, že má ochraňovat své přátelé a hrad. A tak malá dívka musí přijít na to, co to znamená. A o dobrodružství není nouze.
Nesmím toho prozradit příliš, protože pak už byste si knihu nepřečetli. A já jsem momentálně po jejím dočtení tak rozladěná, že ani nedokážu vyjádřit, jak moc za přečtení stojí.
Při čtení je zaručené, že pocítíte všechny možné nálady. Občas je to úsměvné, někdy více smutné, někdy je humoričnost lehce nahořklá, jindy je to k vzteku a hlavně je to dojemné! Všechno se do té knížky vejde.
Kromě pohádkově laděného příběhu autor svým čtenářům předává různá skrytá poselství. Třeba o tom, že strach je jen malý chlupatý neřád, který nám brání v rozhledu a potlačíme ho jedině tak, že se mu postavíme; že rodinné, a především sourozenecké vztahy, jsou mnohdy tak cenné, že není žádoucí je léta ignorovat a hlavně, že nejcennější na světě je lidský život.
To je asi to, co si v příběhu najdou mladší čtenáři. Ale ani pro dospěláky není o poselství nouze. Kniha až příliš často pojednává o věcech, ve kterých se mezi lidmi moc nemluví. O alkoholu, drogách, násilí, brutalitě, válkách, smutku, a hlavně také o smrti, a to bez okolků.
A tak si každý najde to své. Kdo bude chtít vidět pohádku s dobrým koncem, uvidí ji. Kdo bude chtít zaplakat nad dojemně smutným příběhem, popláče si. Kdo nemá rád pohádkově dobré konce, nebude se mu příběh líbit. A tak to je.
Ale každý si může odnést aspoň něco, když bude chtít.
"Jsou věci, které musíme podniknout, i když jsou nebezpečné, protože jinak bychom nebyli lidské bytosti, ale pouhé kusy hadru."¨
