neděle 20. prosince 2015

L'Étranger

Někdy před rokem jsem psala i publikovala příspěvek se stejným titulkem, pak jsem ho smazala, tehdy byl sprostej, smutnej, o chlastu, o drogách a o lásce - nelásce. Teď ho píšu znova, v 6:02, tři dny před Vánoci. Bude mít podobný účel, podtext i téma. Nemá nic společného s Albertem Camusem ani Johnny Deppem... 

Všechno je to vlastně jenom o tom, že to, co jsem si už jako dítě četla v Coelhově Alchymistovi, je prachsprostá lež. Když totiž něco chceš až moc, vesmír si začne myslet, že jsi nemožnej sobec a naopak se spíš rozpojí, aby se ti to nikdy neuskutečnilo. Druhej point, na kterej jsem za pár let přišla je, že žádnýho člověka nezměníš, ať chceš, jak chceš. Všechno se může obrátit jen proti tobě, protože se tolik snažíš někoho změnit, k obrazu svému (ano, pokud tohle chceš, sobec jsi!), až ti jenom dojde síla a energie a změní to tebe. A pak jsi na začátku...

V pubertě člověk hledá sám sebe, a když puberta dávno odezní, hledá člověk toho, kým byl v té pubertě. Přesně tak, jak já teď hledám tu osmnáctiletou... Až ji najdu, budu zase hrozně šťastná a už nebudu cizincem ve svém světě. Ona totiž měla sny, ambice, plány a všechny si je chtěla splnit a do určité doby i plnila, pak ráz na ráz přestala. 

Aby všechno nebylo jenom negativní, kromě tohohle všeho jsem došla i na to, že i když některý dny jsou takový, že nechceš vstát z postele a nechceš už nikdy přestat brečet, protože si myslíš, že život je nespravedlivej jenom k tobě a hrozně ti chce ublížit, tak všechno má svůj účel. Karma je karma a to, co člověk provedl v minulosti někomu jinému, se mu vždycky vrátí i s úrokama, protože ty Boží mlejny melou a ne, že ne. Lidi, buďte teda vždycky ke všem fér. Pro vaše dobro.



Jo a po dvou dnech, kdy ležíte v totálních sračkách a myslíte jen na to, že je všechno na nic, včetně vás... Třetí už sakra vstaňte a řekněte si, že když všichni a všechno nakopává zadek vám, nakopete teď vy zadek jim a tomu.

Není to teda asi o tom, dělat si iluze, že všechno půjde samo. Ale jistojistě je to o tom, že když tomu nějakým způsobem pomůžete a budete chtít něco reálnýho, půjde to.


Tak vstaňte z postele a pojďte něco dělat se svýma posranýma životama.