Momentálně běží v kinech film Brooklyn režiséra Johna Crowleyho, má na čsfd zatím 74 %, a to není vůbec zlé. Já ho ještě neviděla, nicméně jsem právě dočetla jeho stejnojmennou knižní předlohu od Colma Tóibína.
Příběh nás přenáší do jiné doby, do 50. let 20. století na "Zelený ostrov", tedy do Irska. Hlavní hrdinka románu Eilis tam žije v domě se svou sestrou Rose a se svou matkou, otec zemřel a bratři se odstěhovali za prací do Anglie. Eilis a Rose jsou každá úplně jiná, Rose má štěstí, je zaměstnaná v kanceláři, hraje golf, má spousty přátel, kdežto Eilis práci nemůže najít, je doma a má pár dobrých kamarádek.
A pak jednoho dne přijde nabídka, která se neodmítá...
Eilis se vydá sama na dlouhou cestu přes oceán do samého srdce Ameriky, do Brooklynu, kam v té době odjíždělo mnoho mladých žen za prací. Amerika byla tenkrát příležitost na lepší život.
Nová práce, možnost se vzdělávat a nakonec i vážná známost a velká láska, pak ale přišla rána a návrat do Irska...
Brooklyn je prostě romance, oddychovka.
Co autorovi však nelze odepřít, je dokonalý pohled do hlavy mladé dívky, která několikrát stojí před důležitým rozhodnutím. Musí se především rozhodnout buď podle rozumu, či podle srdce a momentálních pocitů. A ruku na srdce, kdo před takovými rozhodnutími nikdy nestál... Tóibín věrohodně líčí pocity Eilis před odplutím do Ameriky, během jejího zapracování v práci a poznávání spolubydlících a kolegyň i setkání s Tonym, první velkou (a jedinou?) láskou. Pak taky návrat do rodného města, kde její rodinu postihla tragická událost a setkání s mužem, kterého znala z dětství.
Občas příběh sklouzává do roviny prostého milostného trojúhelníku. Trochu cliché, zejména v případě takového příběhu, nicméně je vše podané nenásilnou a ani ne rozpačitou formou, takže žádný Harlequin se nekoná. Díkybohu.
A celkově mě Brooklyn tak nějak docela dost bavil. Film si taky ujít nenechám, už jen kvůli tomu kouzlu padesátých let - krásně oblečeným a učesaným dámám a galantně se chovajícím fešákům. :)
