Zase něco z young adult škatulky. Pořád si připadám mladá.
Sněží, sněží..., knížka mě zaujala už v knihkupectvích kolem Vánoc, kdy se jistě stala adeptem na ideální vánoční dárek. Věřím, že ve předvánočním období bylo prodáno obrovské množství výtisků. Knížka je totiž kouzelná už pro svou obálku a asi také pro výrazná jména na ní.. Lauren Myracle, Maureen Johnson, a hlavně John Green.
3 povídky, jedna sněhová vánice a několik osudů mladých středoškoláků. A co je na tom nejlepší? Ty tři happyendy. Pozitivno.
"Addie, ty si všechno děláš mnohem těžší, než bys musela," řekla.
"Holka hloupá, nezáleží přece na tom, co vesmír dává nám. Důležité je, co my dáváme jemu!"
Obrázek vypůjčen od http://rainbow-bookshelf.blogspot.cz/
Jinak jsem ale ke knížce trošku kritická a skeptická. Vůbec z ní nečíšila taková atmosféra, jako z jiných "Greenovek", žádný pubertální existencialismus, a když tak jen jeho slabé záchvěvy, tedy nějaké úvahy o životě ještě v plenkách. O co ale není nouze je pořádná míra vyhroceně vyumělkovaných přeslazených a patetických chvilek, kdy je v jeden moment z postavy totální "záporák" (rozumějme něco jakou outsider mezi ostatními) a v druhé se zcela poučí, uvědomí si své chyby a všichni jej mají zase rádi...
Možná je to tím, že jsem od takového bestselleru čekala víc, možná tím, že mám Greenovy knihy opravdu ráda a tahle jim vůbec není podobná, možná i tím, že jsem knížku nečetla během Vánoc, ale až na jaře, možná i nalomeným srdcem,...
Vše na mě zkrátka působilo mile, ale možná až moc mile. Asi ale nejsem ta správná cílová skupina. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat