První, co mě napadlo, když jsem
se dozvěděla o vydání knihy Prázdné místo, bylo, jak asi autorka příběhů pro
mládež dokáže uchopit román pro dospělé? J. K. Rowling je bezesporu jednou
z nejúspěšnějších, nejbohatších i nejtalentovanějších autorek světa.. ale
zásluhu na tom má jen legendární Harry Potter. Příběh zná každý, kdo jej
nečetl, viděl alespoň film, mnoho dětí se díky HP sérii „naučilo“ číst a teď,
když už je to pár let od té doby, co byl vydán poslední díl, přišla Rowlingová
s něčím novým. A já se ptám: Stane se z prázdného místa také
legendární bestseller?
Příběh mnoha lidí, kde nikdo není
hlavní postavou, hlavním hrdinou ani absolutním záporákem, spojuje je jen to,
že jsou obyvatelé malého anglického městečka, Pagfordu. Poznáme několik
manželství, rodin i teenagerů, kteří ukrývají svá osobní tajemství. Za zmínku
stojí rodina obývající osamělý dům na vršku, kde vládne agresivní cholerický
otec Simon, jehož syn Andrew se zamiluje do dívky, která se přistěhovala se
svou matkou Kay z Londýna. Kay změnila své bydliště kvůli lásce ke
Gavinovi, který ji krátce po tom opustil, jelikož si uvědomil, že chová silné
city k Mary Fairbrotherové, čerstvé vdově po Barrym. Ten zemřel
v úplném úvodu románu, ale čtenáři mají šanci se o něm dozvědět mnoho.
Důležitou roli v příběhu hrají drogy (zejména spojené s městskou částí
Pagfordu – Poli a konkrétně s rodinou Weedonových), záškoláctví (v kterém
vyniká právě Krystal Weedonová, ale také syn neurotického zástupce ředitele
školy a výchovné poradkyně, přezdívaný Tlusťoch), sebepožkozování (nejlepší
přítelkyní dcery ambiciózní lékařky je žiletka), manželské problémy, kdy si
žena uvědomí, že má svého muže plné zuby (případ Samanty a Milese), nevěra
(která navíc vyplyne na povrch až po letech), šikana či homosexuální orientace,
která není pochopena (navíc vlastními rodiči). Prázdné místo toho zkrátka
nabízí spoustu…hlavně náhled do jakýchsi „prázdných míst“ v duších těchto
postav.
V průběhu četby si některé
postavy oblíbíte více, jiné méně a k některým chováte doslova odpor. U mě
to bylo tak, že jsem si oblíbila Krystal Weedonovou – šestnáctiletou dívku,
sportovně nadanou, jejíž matka, narkomanka, jí nepřipravila nejlepší zázemí pro
život. Nechuť jsem naopak chovala k Tlusťochovi – z jisté rebelie a
frajeřiny považoval své nedodržování pravidel za správné sebevyjádření, ale
ponižoval tím své (ač adoptivní) rodiče, šikanoval Sukvinder (dceru lékařky),
nechoval úctu ani ke svému nejlepšímu příteli Andrewovi…
Jedním z mnoha výrazných
rysů románu, jenž stojí za zmínku je, že „na každého došlo“. Jakoby se
pohádkovost, kterou jsme u Rowlingové poznali dříve, musela někde objevit, i
když skrytá za kriminální činy, drogy a sexualitu. Tlusťoch s Krystal
nepřímo zavinili smrt malého Robbieho, Krystaliina bratra, který utonul
v řece, když se oddávali jeden druhému v nedalekém křoví. Zachránit
se ho pokusila odmítaná, ponižovaná a utrápená Sukvinder, jejíž matka si
vzápětí uvědomila, až když stála na prahu života a smrti, jak dceru trápila…
každý přece nemůže být nadaný na vše. Tlusťoch si, dalo by se říci, své činy
také uvědomil, trápil se... bylo však pozdě. A ten závěrečný pohřeb, kterým
román končil… nepatřil jen malému Robbiemu, ale i jeho sestře. Krystal spáchala
sebevraždu, píchla si nadměrnou dávku matčina heroinu.
V jednom článku nelze
vylíčit vše, co je v knize naservírováno. Obdivuhodně jsou vykresleny
charaktery jednotlivých postav, jejich příběhy jsou však poddány zdlouhavě a
občas až nudně. Závěr má však patřičné vyvrcholení a rychlý spád. Inu, Prázdné
místo s Harrym Potterem už srovnávat nebudu, jelikož je nepřípustné
srovnávat něco, co spolu souvisí jen velmi zdánlivě… příběhy spojuje pouze
autorka, které, abych odpověděla na svou prvotní otázku, se podařilo napsat
slušný román pro dospělé!
Žádné komentáře:
Okomentovat