Merde! Rok v Paříži.

...aneb dlouho jsem se tak nezasmála, jako při cestě vlakem s touhle knihou (a měla jsem co dělat, abych se kolikrát nesmála nahlas a udržela si reputaci seriózní mladé dámy mezi ostatními cestujícími). :)

"Ve Francii najdete v čekárnách ne až tak stará vydání Elle, kde jsou velmi čtivé články o tom, jak si udržet dokonalý tvar zadečku, a nebo jak si automasáží zpevnit ňadra. Dívky, které si na doprovodných fotografiích tvarovaly zadečky a masírovaly ňadra, to vlastně ani moc nepotřebovaly, ale já jim to říkat nebudu, co kdyby toho náhodou nechaly."

"A zase jsem měl kuchyňku, což bude legrace, protože už dlouho nikdo neochutnal moje známé těstoviny s překvapením (kde překvapení spočívalo v tom, že jsem zapomněl při vaření těstovin osolit vodu.)." 

(Citování je z knihy Merde! Prok v Paříži od Stephena Clarka. Uvést stránku nemůžu, jelikož jsem četla jen e-knihu.)

Jak jsem již zmínila, knihu Merde" Rok v Paříži napsal Stephen Clark. Jedná se o prosté vyprávění jistého Paula Westa, angličana každým coulem, který se vydal na stáž do Paříže. Jeho posláním bylo otevřít spolu se svým nadřízeným několik čajoven, kde se Francouzům bude podávat typický britský čaj. 

Kniha je celá proložená britským humorem a při jejím čtení se občas vážně nemůžete udržet a koutky vám cukají a snaží se roztáhnout pusu do širokého úsměvu. Autor vtipnou formou kritizuje francouzskou gastronomii, byrokracii, pracovní morálku i mnoho dalších věcí... (Nic však není podáno výraznou a násilnou kritikou, jelikož se nakonec adaptuje a ve Francii zůstane). 

Avšak to, že stávky jsou ve Francii na denním pořádku, ví každý laik. Stephem Clark tuto skutečnost v knize interpretuje tím způsobem, že vypráví, jak to vypadá, když stávkují číšníci (podle všeho jedni z nejdůležitějších obyvatel Paříže) či co se děje, když stávkují dopravci nebo třeba lékárníci. Paul West se vždy s problémy způsobenými stávkou setkat na vlastní kůži, často se dostal do absurdních situací. :-)
Kniha vypráví také o ženách. Typických Francouzkách i černoškách, které v Paříži pouze bydlí. 

A mimo jiné.... deník Reflex o Stephenovi Clarkovi napsal, že je spisovatelem, který o psích výkalech napsal více, než jakýkoli jiný světový spisovatel. Ale to už se musíte přesvědčit sami.

Nejzajímavější na tom asi bude autentičnost celého příběhu. Ačkoli se hlavní hrdina jmenuje Paul West, můžeme toto jméno nazvat jistým "pseudonymem" pro samotného autora knihy. Sám prohlásil, že do Paula, anglického stážisty v Paříži, nasměroval všechny své problémy, které sám v Paříži zažíval, např. při hledání pronájmu bytu, boji s byrokracií, či problémy s jazykem - Francouzi nechtějí mluvit anglicky, a když už, vznikne z toho taková hatmatilka, že jim údajně stejně nemáte šanci rozumět ani když jste rodilý angličan. :-)

Stephen Clark o Merde psal několikrát. Celkem vydal 8 knih a já se těším, až se vrhnu na další. (O hovnech se prostě čte dobře!)